|
|
Postoje a povědomí o genetickém testování BRCA genů u žen v Česku
Nejedlová, Pavlína ; Kulhánová, Ivana (vedoucí práce) ; Hirsch, Ivan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou povědomí a postojích žen ke genetickému testování BRCA genů v Česku. Genetické testování odhaluje dědičné predispozice mutací BRCA1 a BRCA2 genů, které jsou asociovány s vysokým rizikem vzniku hereditárních nádorových onemocnění, především karcinomu prsu a vaječníků. Práce se zaměřuje na důležitost genetického testování, které může pomoci identifikovat ženy s vysokým rizikem vzniku těchto onemocnění a zároveň je dostatečně informovat o vhodných preventivních opatřeních či doporučeních k včasnému zahájení léčby. Informovanost a genetické poradenství jsou důležitými faktory pro jednotlivce i jejich rodinné příslušníky. Genetické mutace BRCA1 a BRCA2 genů jsou odhadovány u 5-10 % všech případů vzniku zhoubných novotvarů prsu a vaječníků. V této práci je zkoumána souvislost mezi sociálními determinanty a povědomím o genetickém testování, s cílem zjistit, zda jsou tyto determinanty významné pro přístup k testování a informovanosti žen. K analýze byla použita data 911 respondentek, které se účastnily sociologického výzkumu občanů ČR, tedy výběrového šetření zajišťováno agenturou INRES. Metodou binární logistické regrese byl analyzován jak vztah povědomí o genetickém testování BRCA genů, tak také postoj žen v Česku k podstoupení tohoto vyšetření. Cílem této...
|
|
|
Sociální determinanty znalosti infekce HPV a rizika vzniku nádorových onemocnění
Stuchlíková, Tereza ; Kulhánová, Ivana (vedoucí práce) ; Hejtmánková, Alžběta (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá sexuálně přenosnou infekcí lidského papilomaviru (HPV) a jejích potenciálních rizik pro vznik nádorových onemocnění. HPV je rizikový faktor, který je příčinou karcinomu děložního hrdla, jednoho z nejčastějších příčin úmrtí nádorových onemocnění u žen. I přes to, že se HPV infikuje většina ženské a mužské populace během svého sexuálně aktivního života, a to především do 30 let, ženy jsou převážně citlivější vůči této infekci. V mladém organismu ji může imunitní systém odstranit bez povšimnutí do 2 let, ale v případě kmenu HPV z vysoce rizikové skupiny může nevinná infekce vyústit až ve smrtelnou. Především u mužů se v posledních letech čím dál více vyskytuje zhoubný novotvar oblasti hlavy a krku, např. část orofaryngu, jehož jednou z přičin je právě HPV. Infekce HPV proto v posledních letech přestává být spojována pouze s nádorovými onemocněními ženských pohlavních orgánů. HPV způsobuje u mužů i nádory penisu či análního otvoru, proto je zapotřebí lepšího poučení populace o rizicích HPV, a to především u mladé generace, u které se mění vzorec sexuálního chování, a proto virus již napadá nejen tkáně pohlavních orgánů. Práce se zabývá popisem a epidemiologií těchto typů nádorů a také sociálními determinanty, které infekci ovlivňují. Znalost rizik HPV je klíčovým...
|
|
|
Social Determinants of Life Expectancy in Transition Economies
Song, Fei ; Bryndová, Lucie (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent) ; Háva, Petr (oponent)
Tato práce zkoumá vliv sociálních determinant na délku života v 16 ekonomikách transformujících se od roku 1995 do roku 2012 pomocí regresní analýzy panelových dat. Výsledky regrese naznačují, že kvalita ovzduší, pokrytí terciárního vzdělávání, výdaje na zdravotní péči mají pozitivní a statistické sdružování s přírůstkem očekávané délky života. Jedná se konkrétně o to, že snížení znečištění ovzduší PM 2,5 (snížení průměrné roční expozice) o 1 mikrogram na metr krychlový je spojeno se ziskem 2,16 měsíce střední délky života při narození. Zvýšení výdajů na zdravotní péči o 100 dolarů na jednoho obyvatele je spojeno se ziskem 2,4 měsíce očekávané délky života při narození. 10% zvýšení počtu hrubých studijních poměrů v terciárních školách je spojeno se ziskem 3,6 měsíce očekávané délky života. Zatímco zástupná proměnná demokracie (Unified Democracy Pores), ekonomická svoboda a vynaložené výdaje na zdravotní péči nejsou významnými faktory zdravotního stavu.
|
|
|
Determinanty zdraví a jejich ovlivnitelnost
HORÁKOVÁ, Vladimíra
Hlavním tématem této bakalářská práce jsou determinanty zdraví. Protože se jedná o velmi širokou oblast, zaměřila jsem práci na sociální determinanty, které se skládají z deseti hlavních faktorů, ovlivňujících zdraví. Bakalářská práce obsahuje teoretickou část, kde jsem čerpala z poznatků české i zahraniční literatury. Popsala jsem základní determinanty, biomedicínský model zdraví a ekologicko sociální model zdraví, do kterého řadím koncepci deseti sociálních determinant zdraví, dle poznatků Wilkinsona a Marmota, kteří ve své studii rozpracovali deset hlavních sociálních determinant: sociální gradient, dětství, výživa, sociální opora, stres, závislosti, práce, nezaměstnanost, doprava, sociální vyloučení. Praktická část bakalářské práce obsahuje kvantitativní výzkum zaměřený na porovnání cílové skupiny, studenty gymnázia ve věku 16 -19 let žijící v hlavním městě v Praze a studenty státního gymnázia menšího města Žďár nad Sázavou. Hlavním cílem práce je zjistit jak ovlivňují sociální determinanty studenty v přímé souvislosti s životním stylem v těchto městech. V dotazníkovém šetření se zaměřuji na způsob života studentů, trávení volného času, ekonomické faktory rodiny, faktory sociálního prostředí, sociální gradient rodiny, motivaci studentů ke studiu a užívání návykových látek. V diskusi hodnotím výsledky získané v dotazníkovém šetření, v porovnání s obecně platnými poznatky. V závěru bakalářské práce poukazuji na stanovené cíle a získané poznatky této práce. V poslední části se zamýšlím nad nezastupitelnou rolí rodiny, důležitosti výchovy v rodině a vlivu sociálních determinant na zdraví a psychosociální vývoj dospívajícího studenta. Pro získání dat jsem zvolila metodu kvantitativního výzkumu, technikou výzkumu je dotazník s uzavřenými otázkami. Statistické vyhodnocení dotazníku je vyjádřené v procentech, výsledky jsou rozpracované v tabulkách a znázorněné graficky. Vyhodnocené dotazníkové šetření porovnávám s danými hypotézami a cílem práce. Závěr práce obsahuje shrnutí možností využití získaných poznatků v každodenním životě, protože determinanty zdraví mají vliv na naše zdraví v průběhu celého života.
|
|
|
Sociální determinanty zdraví a ekonomiky: Globální finanční krize 2007/08 a její dopad na blahobyt Evropanů
Scheier, Samuel ; Štěrbová, Ludmila (vedoucí práce) ; Mevenkamp, Nils (oponent)
Cíl Cílem této studie bylo zjistit vliv nedávné hospodářské krize 2007/2008 na subjektivní pocit blahobytu a zdravotní stav ve třinácti evropských zemích. Metody V databázi European Social Survey (ESS) byli vyhledány ukazatelé relevantní pro individuální zdraví a blahobyt , v databázi Eurostat relevantní ekonomická data. Byly vybrány zastupující sociální determinanty, mezi jinými vzdělávání, bydlení a pozice v zaměstnání před, v průběhu a po skončení krize. Údaje Eurostatu byly použity k analýze ekonomických ukazatelů a zdravotních dopadů na úrovni jednotlivých zemí. Deskriptivní statistika byla použita k popisu změn v jednotlivých parametrů v průběhu času. Regresní analýza byla provedena k prokázání vztahů mezi subjektivním blahobytem a různými sociálními determinanty. Výsledky Mezi lety 2006 až 2012 všechny země zaznamenaly u svých obyvatel změny subjektivního pocitu blahobytu. Od roku 2006 do roku 2010 (krize), počet lidí s dobrým nebo velmi dobrým subjektivním pocitem blahobytu vzrostl ve Francii, Irsku, Belgii a Portugalsku o 0,6%, 1,0%, 1,2% a 6,5%, resp. v Dánsku a ve Španělsku tento počet zůstává v podstatě stabilní. Ve Švédsku, Spojeném království, Finsku a Německu procento populace s dobrým nebo velmi dobrým subjektivním pocitem blahobytu se snížil o 1,1%, 2,7%, 1,7% a 2,8%, resp. Regresní analýza prokázala významný vztah mezi dobrým a velmi dobrým subjektivním pocitem blahobytu a úrovní vzdělání, hlavní činností během posledních 7 dnů, spokojeností se životem, spokojeností s příjmem domácnosti, hlavním zdrojem příjmů domácnosti, pohlavím a věkem. Tento vztah se lišil u různých faktorů a zemí. V žádné ze zemí nebyla diagnostikována spojitost mezi subjektivním pocitem blahobytu, zdravotnickými službami a spokojeností s aktuálním stavem ekonomiky Hlavním determinantem korelujícím s vyšším pocitem subjektivního blahobytu je dobré vzdělání. Tato korelace mezi vzděláním a subjektivním blahobytem zesílila po krizi, před nebo v průběhu krize nebyla tolik patrná. Závěr Hospodářský rozvoj nemá jednotný vliv na subjektivní pocit blahobytu. Vzdělání je významným faktorem ovlivňujícím individuální pocit blahobytu. Nebyly nalezeny důkazy pro jakýkoliv významný dopad na organizaci zdravotní péče nebo sociálního systému na subjektivní pocit blahobytu.
|
host ::
RSS.